Hledání

Název: Evangelium svatého Matouše
(, IT, 127, 1964)
Režie:Pier Paolo Pasolini
Hrají: Enrique Irazoqui, Margherita Carus, Susanna Pasolini, Marcello Morante, Mario Socrate
Kamera: Tonino Delli Colli
Scénář: P. P. Pasolini
Hudba: Johann Sebastian Bach, Wolfgang Amadeus Mozart, Se
Bibliografie: FP 1967/44; Film a divadlo 1964/23 s. 16; Kino 1965/3 s. 12; Kino 1967/24 s. 12; Bernard, Jan: Pier Paolo Pasolini (ČSFÚ Praha, 1987) s. 9-12; Encyklopédia filmu (Obzor 1993) s. 222-223; Gregor, Ulrich - Patalas, Enno: Dejiny filmu (Tatran Bratislava, 1968) s. 376.
Kategorie: OSCAR - nominace, Zvláštní cena poroty (MFF Benátky 1964, ex aeque Gamlet), historický , náboženství

Hlasuj: 1 /5 / 10

Pasoliniho neorealistický styl jeho prvních děl je zjevný i v tomto filmu, natočeném s přísnou prostotou a čistotou historického koloritu. Pro režiséra nejsou prvořadé peripetie biblického syžetu či biblická podobenství, ale vroucí kázání prudkého, nesmiřitelného a odvážného Krista, který se jako osamělý "revolucionář" snaží vzbudit duch odporu v utlačené, ustrašené mase otroků, ale neuspěje. Starobylá Judea tu není zobrazená jako legenda§ vyprahnutá země, ubohé chatrče pastýřů a kamenný palác ohromují svojí prvotní divokostí. Kristus je nad tento ubohý svět povznesen, je to člověk, přicházející v roztrhaném plášti a sandálech na zaprášených nohách napravit svět plný předsudků, krve a strachu. Použitím dokumentarizujícího stylu, dynamické ruční kamery, neherců (jeho přátelé, matka, rolníci, španělský student ekonomie v úlohe Krista) a současných oděvů ukazuje Pasolini Krista jako živou, skoro současnou postavu. V hudební rovině a obrazové kompozici cituje mýtus a přirovnáváním zpřítomňuje a mýtizuje "realitu". Pokouší se o vytvoření bezprostředního obrazu mravní krásy asketicky čistou černobílou tonalitou, zdůrazněnou znakovým použitím ticha, detailů tváří a linie krajiny.